Historie

Několik slov z historie Sboru dobrovolných hasičů v Dobrovici

Již od pradávna lidé bojovali s přírodními živly. Učili se je poznávat, využívat ve svůj prospěch, ale nikdy je nedokázali úplně ovládat. I oheň může být dobrým služebníkem a zároveň zlým pánem. Ochraně před požáry věnovali naši předkové velkou pozornost. Již od raného středověku byly vydávány protipožární řády a směrnice. Od počátku 19. století vznikají ve velkých městech profesionální požární sbory ( Praha rok 1853 ). Zlepšovala se i požární technika. Dvoukolové stříkačky byly nahrazeny pojízdnými stříkačkami taženými koňmi, ty časem nahradily stříkačky parní a nakonec motorové. Ve 2. polovině 19. století začaly vznikat i dobrovolné požární sbory v menších obcích. První v Čechách byl založen v roce 1864 ve Velvarech.

Velký požár v noci z 22. na 23. května 1871, kdy vyhořelo 9 hospodářských usedlostí i s živým inventářem ( ovce ), dal podnět ke vzniku Hasičského sboru v Dobrovici.

Založení sboru

Na návrh občanů objednal starosta potažní stříkačku od firmy Smékal. Než ale došla, hořelo ještě v červenci. Po uhašení požáru navrhl přítomný velitel mladoboleslavského sboru pan Lelek, že by i v Dobrovici mohl být založen Sbor dobrovolných hasičů. Na následující schůzi občanů, kde bylo toto téma probíráno, se zavázal, že hasiče vycvičí v práci se stříkačkou a s jiným hasicím nářadím.

První členové

Brož Josef, Brož František, Mikoláš Josef, Outěřický Josef, Šarbort Josef, Fuka František, Krátký Josef, Vinš Josef, Kovář Jan, Březina Josef, Čumpelík Václav, Svárovský Josef, Houžvička Antonín, Friml Čeněk, Rafael Antonín, Martinovský Jan, Jiroušek Josef. Velitelem byl zvolej Brož Josef a cvičitelem Šrabort Josef.

Počátky výcviku

V krátké době se začalo s výcvikem. Objednaná stříkačka dosud nedošla, tak se cvičilo s hasebním nářadím a prováděla se lezecká cvičení. K výcviku byla používána stříkačka z knížecího dvora a z cukrovaru. Ty byly použity i při prvním zásahu 26. září 1871.

Stanovy spolku

Navržené stanovy spolku, které byly zaslány na c. k. okresní hejtmanství do Mladé Boleslavi, byly vráceny zpět neschválené. Tak se spolek oficiálně rozešel, ale za pomoci městského úřadu se vypracovaly nové i s doplňkem, pro který byly původní vráceny. Bylo třeba je rozšířit o paragraf, z čeho bude hasič podporován, stane-li se mu při ohni úraz. Přesto, že se spory o tento paragraf táhnou až do roku 1875, byly krátce po novém roce 1872 stanovy schváleny a Sbor dobrovolných hasičů v Dobrovici mohl zahájit svou činnost. Stanovy jsou svým obsahem velmi zajímavé. Uvádí, že jednací a velící řeč ve spolku je česká. To je v době národnostního útlaku, kdy sbor vznikl, článek velmi důležitý. Městský úřad se zavázal vyplatit každému hasiči, který přijde při požáru k úrazu, 60 krejcarů denně po dobu 2 měsíců a náhradu za obuv až do výše 5 zlatých. Další článek pojednává o uniformě sboru. Každý sbor ji měl tehdy dle svého vkusu a návrhu. Ze zápisu z kroniky: ,, Na slavnosti vzkříšení se sbor poprvé objevil v novém slavnostním obleku a v černých lakovaných přilbách se žlutým kovovým hřebenem a takovou podložkou, červeným páskem kol obruby švů a vpředu písmenem D, město Dobrovici značící. V krátké době bylo pro členstvo v knížecí strojdílně vyrobeno čtvero lezeckých náčiní a poboční nože v pochvě.“ Takový spolek a uniformovaný byl pro Dobrovici něco nezvyklého a budil všeobecnou pozornost.

Nová stříkačka

Až do října 1872 používali hasiči knížecí stříkačku ze dvora. Zasahovali při požáru na Vinařících a o týden později v Úhercích. V říjnu 1872 konečně došla objednaná stříkačka od firmy Smékal z Brna a sám majitel firmy ji předváděl. Ihned se s ní začalo cvičit. K výcviku byla používána teplá voda z cukrovarského rybníka, tak bylo možné trénovat i za mrazivých dní. Pro získání finančních prostředků organizovali členové sboru různé plesy, věnečky, ukázková cvičení a výlety s hudbou . O dva roky později tak mohla být zakoupená dvoukolová stříkačka za 405 zlatých, na kterou přišel i městský úřad a divadelní spolek Dobrovít.

Rok 1876

V tomto roce se zúčastnilo 6 mužů v čele s velitelem p. Brožem sjezdu hasičstva v Praze, kde byla založená Zemská hasičská jednota česko-německá. Ta se po 2 letech rozdělila na českou a německou.

Rok 1882

Tento rok byl též významným. Hasičský sbor z Dobrovice byl pozván na sjezd do Mladé Boleslavi, kde byla utvořena Hasičská župa mladoboleslavská. Je tedy náš sbor i zakládajícím členem tehdejší župy č. 24.

Rok 1900

Na kopci Mužský u Mnichova Hradiště se konal tábor lidu na protest proti národnostnímu útlaku. Zúčastnili se i někteří dobrovičtí hasiči. Pro uniformované hasiče byl tábor zakázán, a proto museli zaplatit pokutu. Kdo na ni neměl, byla několik dní uvězněn. To způsobilo mezi hasiči roztrpčenost a dost z nich ze sboru vystoupilo. V tomto roce bylo postaveno hasičské skladiště s lezeckou věží na dvoře radnice, které sloužilo až do roku 1925.¨

Rok 1912

16. července oslavil spolek výročí čtyřiceti let od svého založení. V Dobrovici s e konal 34. župní sjezd za účasti 17 sborů se 305 členy. Byl zde poprvé představen minimax.

1. světová válka

Roky 1914-1918 znamenaly určité ochromení činnosti sboru. Většina aktivních členů byla povolána na vojnu. Dva členové padli. Sbor skoro nepracoval a byla utvořena tzv. ,, Jinošská družina“, která cvičila a byla připravena k zásahu.

První republika

Toto období bylo poznamenáno velkým elánem a nadšením. 1. a 2. července 1922 se konaly oslavy 50 let trvání sboru. Sjelo se 58 sborů s 394 členy. V roce 1925 byla postavena hasičská zbrojnice v horní části Husovi ulice. ( Roku 1977 zbourána, dnes tam stojí obytné domy ). Byla s garážemi, ale v nich stály stařičké ruční stříkačky. První automobilová stříkačka byla zakoupena v roce 1934 a sboru sloužila 13 let.

Rok 1935

Při sbírce na stříkačku, hadice, kouřové masky a šroubení bylo vybráno 5 315 Kčs. Město zakoupilo dvoukolový naviják na postřikování ulic s 30m hadic.

Rok 1936

14. června bylo pod heslem ,,HASIČŮM ZDAR – POŽÁRU ZMAR“ uspořádáno hasičské veřejné cvičení na oslavu 65 let činnosti sboru. Za sbor promluvil pan Konopka. Bylo cvičeno hašení radnice, z oken půdy se valil kouř a houkala požární siréna. Po cvičení se konalo defilé a koncert. Na nový hasičský stejnokroj dalo město 2 200 Kčs.

Rok 1937

Účast na manifestaci u příležitosti předání praporu mladoboleslavské župě, kde se sešlo 6 000 hasičů v nových uniformách. V letech 1. republiky měl sbor vždy 30 až 40 členů činných a některý rok až 200 přispívajících. Zúčastňoval se všech akcí Hasičské župy mladoboleslavské, někteří členové byli též v jejím výboru ( Boháček, Štafl, Nekovář, Král ).

Rok 1938

Ve dnech květnové a zářijové mobilizace nastoupili někteří členové vojenskou službu, ostatní prováděli hlídky ve městě a v požární zbrojnici. Sbor poskytoval finanční pomoc rodinám mobilizovaných členů. Na Fond k obraně republiky přispěl částkou 3 000 Kčs. ( Na výstavbu pohraničních opevnění ).

2. světová válka

V tomto období se sbor pouze zúčastňoval hašení požárů a občas se konaly schůze, více úřady nepovolovaly. Tři členové byli gestapem vězněni: Poživil František, Heřman Theodor a Valášek Karel. První dva jmenovaní se z vězení nevrátili. Osvobození republiky v roce 1945 ukončilo okupaci fašistickým Německem. Členové se aktivně zúčastnili květnové revoluce. Konali pořádkovou službu, hasili po bombardování v Mladé Boleslavi 9. května 1945.

Poválečná léta

V roce 1946 byla zakoupena autocisterna Bussing od Fondu národní obnovy. Byl to velmi výkonný a dobrý stroj, který sloužil až do roku 1966. V roce 1948 zakoupili členové sboru z vlastních a spolkových prostředků dřevěný domek, který byl postaven na pozemku za zbrojnicí.

50. léta

V roce 1951 byla provedena reorganizace. Byl zaveden nový název ČSPO ( Československý svaz požární ochrany ). Už není hlavním posláním jen požáry hasit, ale hlavně jim přecházet. Požárníci převzali mezi své povinnosti preventivní prohlídky v obytných budovách a malých podnicích. Byly prováděny přednášky o požární ochraně ve školách, pro obyvatelstvo, školení CO. Byla vytvořena žákovská družstva mládeže. Oddíl mladých hasičů zde funguje dodnes. V jejich vedení se vystřídali: Škubal Karel, Muller Josef, Bím Antonín, Buriánek Bořivoj, Balšánek Jiří, Hála Jan a Johanides Jaroslav. Mnoho z jejich mladých kamarádů je u dobrovolných hasičů i v dospělosti.

60. a 70. léta

Požární sbor získal výměnou v roce 1963 automobilovou stříkačku Škoda 206 a v roce 1968 autocisternu ZIL. V roce 1977 byla autostříkačka Škoda 206 vyřazena a náhradou bylo o rok později získáno vozidlo GAZ. I v této době se všichni zúčastnili při likvidaci požárů. V období sklizně jsou drženy pravidelné žňové hlídky. V suchým letních dnech se hlídá podél železničních tratí. Vzhledem k tomu, že veškeré požáry byly hlášeny přes kolíkovou ústřednu na dobrovické poště, měli místní hasiči informaci jako první a hned vyjížděli k ohni. Tak zasahovali u většiny požárů v okrsku. Po odjezdu profesionálů z Mladé Boleslavi dohlíželi na požářiště do ranních hodin. Často se vyjíždělo k hašení stohů, stodol a lesů. Ze vzpomínek pamětníků: požár lesa v Brandýse nad Labem a v Bělé pod Bezdězem, Oseva Semčice, prodejna v Úhercích, sušička v Luštěnicích, kravín v Kosořicích, dům chovatele ptáků v Charvátcích, požár na Průhonku…Velmi aktivní byl také oddíl mladých hasičů pod vedením B. Buriánka.

Nová has. zbrojnice

V roce 1977 byly přestěhovány materiály ze staré ( zbourané ) zbrojnice na různá místa v Dobrovici do doby, než bude dostavěna nová v Husově ulici v místě bývalé strojní dílny dvora a kůlen pro parní voračky. Archiv sboru se uložil v archivu MNV. Schůzová místnost byla zatím na koupališti ve volném domku plavčíka. V místech budované zbrojnice stálo vozidlo a uložil se tam materiál. Po váhavém začátku se výstavba nové zbrojnice dostala do dobrého tempa a v roce 1982 byla předána do užívání při příležitosti 110 výročí Požárního sboru v Dobrovici. V této době měl sbor 37 aktivních členů z toho 10 žen. Na této nemalé oslavě se upevnilo několikaleté přátelství mezi sbory Dobrovice a slovenských Kozárovců. Ještě několikrát od té doby se společně setkaly u nás i na Slovensku.

80.  léta

Od OIPO ( Okresní inspekce požární ochrany ) jsme dostali autocisternu Škoda 706                   ( Trambus ) a novou přenosnou motorovou stříkačku s motorem Škoda 1203 ( PPS 12 ). V roce 1983 obdržel sbor AVII 30 Speciál pro požární potřebu. V těchto letech byla několikrát oceněna práce členů sboru různými Čestnými uznáními a Pamětními listy, což dříve nebývalo. Toto období bylo velmi důležité pro všechny, co trénovali a účastnili se soutěží, na kterých se umísťovali na předních místech. Radost z dobrých výsledků při společné činnosti vždy přispívá k upevnění kolektivu.

90. léta

V roce 1992 se konaly oslavy k Výročí 120 let SDH Dobrovice. Bylo připomenuto, že se sbor za dobu svého trvání účastnil hašení na 298 požárech, 3 povodních a 2 živelných pohromách. V této době měl sbor 40 členů z toho 8 žen a organizaci 15 dětí.

Zavzpomínejme, kdo náš sbor během dlouhé doby jeho trvání vedl ( starostové, nebo předsedové ): 1871 Šarbort Josef, 1882 Jonáš František, 1885 Zahrádka Josef, 1886 Líman Karel, 1910 Studený Jan, 1913 Šubrt Josef, 1920 Stupecký František, 1922 Král Josef, 1925 Boháček Josef, 1935 Konopka František, 1938 Štafl Josef, 1948 Gol František, 1952 Fukárek Karel, 1958 ing. Holý František, 1961 Fukárek Karel, 1968 Darmoš Jaroslav, 1981 Johanides Jaroslav, 1984 Buriánek Bořivoj, 1989 Hejdrych František, 1998 Barthel Petr, 2001 Balšánek Jiří.

Veliteli sboru byli tito členové: 1871 Brož Josef, 1880 Šarbort Josef, 1882 Líman Karel, 1885 Jonáš František, 1887 Brož Josef, 1910 Stupecký František, 1920 Boháček Josef, 1922 Matějka Karel, 1937 Hadrbolec Josef, 1950 Vetešník Karel, 1952 Muller Josef, 1953 Fukárek Karel, 1959 Boháček Josef, 1963 Buriánek Bořivoj, 1965 Fukárek Karel, 1969 Radikovský Josef, 1971 Buriánek Bořivoj, 1975 Barthel Petr, 1980 Rejmon Vladimír, 1984 Hejdrych František, 1989 Burian Jaroslav, 1994 Chumlen Miloš, 2001 Luňáček Lukáš.